Pravda o 11. září může být docela jiná.
Přiznáním z Guantánama ospravedlňují USA své zločiny
Po celý čtvrtek 15. března byla americká veřejnost bombardována médii,
která nepřetržitě opakovala údajné přiznání nejkrutějšího teroristy všech dob Chálida Šajcha Muhammada, obviněného Bushovou administrativou z přípravy a provedení útoku 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra v New Yorku a washingtonský Pentagon.
V přiznání , dodaném masmédiím Pentagonem, prezentovaném jako přepis výslechů obviněného Chálida vojenskými vyšetřovateli v koncentračním táboře Guantánamo Bay na Kubě, vzal Chálid na sebe odpovědnost za desítky atentátů provedených i plánovaných v posledních 15 letech ve světě. Od útoků z 11. září, až po popravu amerického žurnalisty Daniela Pearla a přípravu atentátů na světové politiky od Jimmyho Cartera až po Jana Pavla II. Proč takový spěch se zveřejněním záznamu výslechu, ukončeného teprve v sobotu 10. března? Zjevně nejde o nic jiného než o odvedení pozornosti americké veřejnosti od všech Bushových zločinů, počínaje dvakrát zfalšovanými výsledky voleb a konče bezvýchodnou situací vojsk USA v přepadeném Afghánistánu a Iráku.
Nic nového
V Chálidově přiznání nenajdeme ani při největší snaze nějakou novinku. Většina informací byla dávno publikována buď ve zprávě komise pověřené vyšetřováním událostí 11. září či ve sdělovacích prostředcích. Chálid je jedním ze 14 nejvýznamnějších dosud zadržených teroristů, které nechal Bush přemístit z tajných vězení CIA po celém světě na Guantánamo. Nyní má předstoupit před vojenský tribunál, který mu má přiznat status nepřátelského bojovníka , s nímž nemusí být jednáno jako s vojenským zajatcem, ale jen jako se zločincem, který není chráněn podle ženevské konvence ani ústavy Spojených států. Takový obviněný může být neomezeně dlouho vězněn, než bude postaven před jiný vojenský tribunál, jenž ho odsoudí k trestu smrti. Přesně takový postup byl zvolen vůči Chálidovi.
Neposkytli mu advokáta, ale jen osobního reprezentanta - příslušníka americké armády. Jeho požadavek na přizvání dvou svědků byl odmítnut. Nemohl se seznámit ani s utajovanými důkazy, které byly proti němu shromážděny. Každý spravedlivý soud by smetl všechny důkazy shromážděné proti němu CIA a vojenskými vyšetřovateli ze stolu. Není pochyb, že z něj byly vynuceny extrémním mučením. Bylo mu vyhrožováno, že CIA zatkne jeho ženu a malé děti, se kterými bude zacházet stejně jako s ním, pokud nepřizná, co od něj chtějí slyšet.
Proč jsou vojenské tribunály tajné?
Hlavním cílem utajování není ochránit bezpečnost USA, ale zabránit, aby se veškerá veřejnost dověděla o metodách, jakými tajné služby USA dobývají přiznání z obviněných. Chránit spolupracovníky tajných služeb Polska, Rumunska, Bulharska, Jordánska aj. zemí, spolupracujících se CIA a podílejících se na mučení vyslýchaných v utajovaných věznicích, a hlavně nedopustit, aby byli z válečných zločinů obviněni Bush, Cheney, Rumsfeld a další, kteří vydávali příkazy k mučení vězňů.
Kdo je ve skutečnosti Chálid?
Proč zrovna Chálid, předváděný jako nejtvrdší a nejkrutější terorista, se jako jediný odhodlal vypovídat a ke všemu se přiznat? Byl zatčen v březnu 2003 pákistánskou tajnou službou (ISI) v pákistánském Raválpindí. Narodil se v Kuvajtu, získal titul inženýra na Technické státní univerzitě v Severní Karolíně (USA) a v letech 1980-90 pracoval jako agent či spolupracovník ISI. Tehdy volně cestoval s pákistánským pasem. Od roku 1980 bojoval s afghánskými bojovníky za svobodu proti Sovětské armádě. Stejně jako Usáma bin Ládin byl vycvičen a financován CIA. V roce 1992 bojoval v Bosně, mobilizoval muslimy k nastolení vlády podporované Washingtonem. Později bojoval v Čečensku. Nikdy nebyl náboženským fanatikem a dá se říci, že zasvětil svůj život zájmům americké zahraniční politiky.
Co se skrývá za přiznáním
Pokud byla taková osobnost označena za hlavního organizátora teroristického útoku 11. září, vyvolává to nová podezření, proč jsou trvale zatemňována fakta o těchto tragických událostech. Měla americká administrativa předem informace o připravovaném útoku a vědomě dala volný průběh událostem, aby získala záminku pro zahájení plánované války proti světovému terorismu, jejímž cílem je ovládnutí hlavních světových rezerv ropy a plynu? Takové podezření nevzbuzuje pouze akce s Chálidovým přiznáním. Všechna seriózní prověřování informací o přípravách a provedení teroristických akcí 11. září naznačují, že důstojníci tajných služeb USA učinili vše, aby připravovaný útok nebyl předem odhalen a chránili všechny ty, kdož jej nakonec provedli. Hned po útoku bleskově identifikovaní Muhammad Atta, Chálid al Midhar a Nawaf al Hazmí, i další, byli dlouho před útokem pod dohledem CIA. Nicméně mohli volně cestovat mezinárodními i domácími leteckými spoji, a kdykoli vstoupit do USA nebo je opustit. Poslední dva dokonce žili v Kalifornii u hlavního informátora FBI o islámském radikalismu.
Nikdo se raději neptá
Takové otázky však nekladou média ani demokratičtí oponenti prezidenta Bushe. Naopak zaujali pozice na jeho podporu. To je zejména markantní ve vystoupení možného demokratického kandidáta na funkci prezidenta USA, senátora Baraka Obamy, který zdůraznil, že Chálidovo přiznání přispělo k objasnění cílů al-Kajdá. Předpokládá potřebu znásobení amerického úsilí k zajištění bezpečnosti vlasti. Americká vláda by se prý měla stát mnohem agresivnější ve využívání tajných služeb k odhalování teroristických sítí.
Hovořit o agresivitě za situace, kdy obviněný je po mučení v takovém stavu, že nemůže být ani představen veřejnosti, svědčí o postoji amerického špičkového demokratického politika, který potvrzuje, že mučení je legitimní a nezbytné. Stvrdil jen veřejné tajemství, že se odchodem Bushe nic nezmění a nové vlády USA budou pokračovat ve stejné militaristické politice a v permanentní válce s terorismem najdou vždy dostatek důvodů pro ospravedlnění dalších intervencí.
Jen nic nepřipustit
V současnosti je pro americký politický systém rozhodující nepřipustit objasnění možné účasti státních orgánů v teroristickém útoku 11. září 2001. To by mohlo vyvolat dominový efekt. Archivy by pak pod tlakem veřejnosti musely odtajnit všechny materiály, a nikoli pouze ty, které administrativa povolí. Od podpory Hitlera v jeho boji o politickou moc, přes Johna Fostera Dullese a jeho úspěšnou operaci Splinter , která vyvolala represe v SSSR a evropských lidových demokraciích, přes objasnění vraždy prezidenta Johna Kennedyho, až po příčiny havárie v Černobylu. Obvinění jediného teroristy Chálida ze všech zločinů by asi v Evropě neprošlo. Za současné situace však není jisté ani to, zda ho sami američtí občané budou považovat za dostatečné.
2. dubna 2007, Karel KLUZ