Společnost česko - kubánského přátelství Karviná

   Havana.

 Havana – hlavní město Kubánské republiky je největším městem v karibské oblasti. Minulost a její krása žije v symbióze s moderní architekturou a tvoří spolu ojediněle skvostný celek. Nutno podotknout, že málokteré město Vás tak uchvátí svou krásou a chytne za srdce tak, že se vždy budete chtít do něj načas vrátit. Dle posledních údajů čítá Havana na 2,5 milionů obyvatel.

  Město bylo založeno v roce 1514 v jednom z nejkrásnějších chráněných zálivů a dostalo název San Cristóbal de la Habana. Vzniklo tak přístavní město, které se rychle rozrůstalo a všechny španělské lodě plující po staletí do tamních kolonií, vždy vplouvaly do havanského přístavu. Samozřejmě s rozvojem přepravy zboží lodní cestou se také objevují počátky pirátství, kdy nejen lodě, ale i města se mnohdy staly jeho obětí. I Havana tomuto neunikla, když v roce 1555 vyplenil město francouzský pirát Jacques de Sores. Proto na ochranu města byla postavená pevnost Castillo de la Real Fuerza, která byla situována mezi mořem a Plaza de Armás a stala se na dlouhá staletí útočištěm a zároveň i cvičištěm vojenských jednotek, které chránily Havanu před nájezdy pirátů. Monumentem této pevnosti je socha Giraldilly – která ztělesňuje Isabel de Babadillovou, manželku místodržitele Hernanda de Sota, který se nevrátil z vojenské výpravy na Floridu.

  V letech 1589 až 1610 postavil Ital Gian Battista Antonelli pevnost Tří králů z El Morra, jehož součásti je i 49 metrový maják, postavený v roce 1845. Pevnost je zakomponována do přírodních skalních výběžků a tvořila s nimi odolnou obrannou linii havanského přístavu. V roce 1630 byla z vojenského hlediska na strategickém místě vstupu do zálivu postavená pevnost Punta, která byla již vybavená děly. Havana se tak stala nejlépe chráněným městem ve všech španělských koloniích.

  Po anglické okupaci v roce 1763 začali Španělé budovat pevnost San Carlo de la Cabaňa, kterou dokončili v roce 1774 Čilý obchod a růst města způsobil, že se město začalo rozšiřovat i za hradby, čímž se Havana rozdělila na historickou část a nově budované čtvrti.

  Na počátku 19. století žilo v Havaně asi 45 obyvatel, polovinu z nich pak tvořili černoši a mulati, počátkem 20. století již zde žilo na 240 tisíc obyvatel. Střed města je tvořen ze tří části – centrální Havany, staré Havany a Vedada. Návštěvníkům Havany se tak otevře obraz staré a moderní architektury spojené s překrásnou modří moře, který je navždy uchvátí svou krásou a jedinečností.

  Moderní čtvrtě se snoubí se starou zástavbou velkolepé třídy Paseo de Martí, která byla vybudovaná v několika etapách v letech 1770 až 1928. Nedaleko nejstaršího havanského hotelu Inglaterra, který byl postaven v roce 1875, se nachází Calle San Rafael, půvabná stará koloniální budova, v niž pronesl José Martí v roce 1878 svoji slavnou řeč o kubánské nezávislosti. Nedaleko odtud se nachází mohutná bílá budova Kapitolu postavená v letech 1929 až 1932na příkaz diktátora Gerarda Machada y Moralese., která do roku 1959 sloužila jako sídlo parlamentu. Dnes v ní sídlí Akademie věd a Národní knihovna. Součásti Kapitolu je i socha Jupitera, která patří k největším sochám na světě. Na sever od Kapitolu se nachází Teatro de la Habana se 2000 místy k sezení.. Od roku 1838 je domovem baletního souboru a Národní opery. V blízkostí pak najdeme i Muzeum krásných umění, kde se nachází skvostné sbírky kubánského a evropského umění. V blízkostí najdeme rovněž pavilon Granma, který opatruje jachtu, na které připlul Cstro a Che Guevara s osmdesáti druhy, aby zvítězili v revolučním  bojí. Nachází se tam i budova Muzea revoluce, která kdysi sloužila jako prezidentský palác a rezidence Fulgencia Batisty, na kterou 13. března 1957 zaútočila skupina ozbrojených studentů. Nedaleko odtud, se nachází kostel Santo Angel Custodio, postavený v roce 1687, který byl přestavěn v roce 1871 v novogotickém slohu. V tomto kostele byl v roce 1853 pokřtěn  iJosé Martí.

    Půjdete – li třídou Galino, tedy Avenida de Iitalia, dojdete až k nábřeží Malécom, které je symbolem životního stylu Havany. Výstavbu nábřeží v původním rozsahu začala na počátku 20. století americká vláda a toto nábřeží se táhne od pevnosti Punta k pomníku obětem z bitevní lodi Maine. Později se nábřeží protáhlo o několik kilometrů dále, až ke čtvrti Miramar. Krása tohoto nábřeží tkví v tom, že zde najdete vedle sebe směsici slohů od baroka, neoklasicismu, secese až po modernismus, tedy mrakodrapy, které byly vystavěné v již zmíněném prodlouženém úseku nábřeží. Co je raritu, je to, že tam nenajdete jedinou palmu a na pověstné procházky nábřežím, jaké známe z Evropy můžete rychle zapomenout. Rozbouřené moře a smršť gejzírů vody bičující toto malecónské nábřeží nesvědčí procházkám, i když na druhou stranu je třeba říci, že čerstvý a chladný mořský vzduch je nasycen solemi, což blahodárně působí na lidský organismus. 

  Z tohoto nábřeží lze vstoupit do staré části Havany. Je to nejstarší čtvrť města, která byla v roce 1982 zařazená do seznamu památek UNESCO. Najdeme tam ulice z 16. století s kostely a kašnami ze století sedmnáctého, které stvořili italští mistři. Katedrála San Cristóbal na náměstí Plaza de la Catedral byla dokončená v roce 1778. Tuto katedrálu po bocích zdobí dvě od sebe rozdílné věže se zvony. Hlavní oltář je pak vyroben z kararského mramoru a byl zhotoven v Římě v roce 1820.

  Procházkou se dostaneme o kus dále a projdeme okolo paláce markýze z Aguas Claras / dnes tam najdeme restauraci El Patio /, dále pak okolo historického sídla Dona Luise Chacóna a o několik kroku dál projdeme okolo slavné restaurace La Bodeguita del Medio, který tak rád navštěvoval Ernest Hemingway.

  Náměstí San Francisco , je z hlediska historie druhým nejvýznamnějším ve městě. Najdeme na něm františkánský klášter z roku 1591, nachází se tam i budova ministerstva obchodu a celnice havanského přístavu. Uprostřed náměstí se nachází kašna, jaké známe z Říma, kterou postavil v roce 1836 Ital Giuseppe Gaggini. Tentýž autor je i tvůrcem kašny před Kapitolem. Kostel San Francisco ď Assisi byl postaven v roce 1608, v současné době se v ním nachází muzeum a koncertní síň.

 V Centru města se nachází Plaza de la Revolución s pomníkem José Matrího, který se tyčí do výšky 142 metrů a je nejvyšším bodem ve městě, odkud je nádherný výhled na celou Havanu. Naproti němu stojí  budova ÚV KS Kuby s kancelářemi Fidela Cstra. Najdeme tam rovněž ministerstvo vnitra s nástěnným zobrazením Che Guevary. Odtamtud se dostanete do čtvrti Vadado, jejíž vznik se datuje na počátek 20. století, i když některé budovy pamatují konec 19. století. Nachází se tam i monumentální hřbitov Cristóbala Solóna, který byl otevřen v roce 1868. Nachází se na něm na 900 000 hrobů. Kousek odtud najdeme pak i park Cykle 17 jemuž vévodí bronzová socha Johna Lenníma, sedícího na lavičce. Ve čtvrtí Vadedo najdeme i hotel Nacionál, který je rovněž na seznamu UNESCO, ze kterého je krásný výhled na Malécon. Mrakodrapy ve Vadedu, spolu s kancelářemi různých společností, hotely a nákupními středisky patří k moderní části této čtvrti a kontrastují se zbylo zástavbou ve Vadadu.