Vystoupení předsedy Společnosti česko-kubánského přátelství na výroční členské schůzi Společnosti
24. 1. 2011
Vystoupení předsedy Společnosti česko-kubánského přátelství na výroční členské schůzi Společnosti
V sobotu dne 22. ledna 2011 se jako každý rok uskutečnila v Praze výroční členská schůze Společnosti česko-kubánského přátelství, které se zúčastnilo cca 150 členů Společnosti a jejích pobček z celé České republiky. K hlavním hostům patřil zastupující chargé d´affaire Kubánské republiky v ČR Nelson Tamayo, místopředseda ÚV KSČM Stanislíav Grospič, poslankyně PS PČR a předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelova, Karel Janda, předseda Klubu českého pohraničí a Karel Mevald, předseda Spolku českých novinářů. Níže vám přinášíme hlavní vystoupení předsedy Společnosti česko-kubánského přátelství Ludvíka Šuldy.
Vážení přátelé, soudružky, soudruzi, milí hosté,
scházíme se opět po roce, abychom zhodnotili naši činnost, vyměnili si názory v diskuzi a připravili se na pokračování náročného období. Dovolte mi nyní, abych se v úvodu naší zprávy zmínil o některých aspektech mezinárodního dění ve vztahu ke Kubánské republice.
Od naší poslední VČS se mezinárodní postavení Kuby i nadále upevňovalo. I vloni Valné shromáždění OSN 187 hlasy podpořilo její spravedlivý požadavek na zrušení blokády, kterou proti ní vedou USA již 50 let. Hlasování se zdržely 3 státy (Marshallovy ostrovy, Palau a Mikronésie) a dva byly proti (Spojené státy a Izrael). Kuba i nadále úspěšně rozvijí přátelské vztahy s většinou zemí Latinské Ameriky a aktivně pracuje v integračním uskupení ALBA a podílí se na činnosti i v dalších regionálních, ale i mezinárodních organizacích. O posilování postavení Kuby na mezinárodní scéně svědčí i ta skutečnost, že Kuba byla zvolena do funkce místopředsedy Rady pro lidská práva. Rada je přitom hlavním orgánem Organizace spojených národů, specializovaného na problematiku podpory a ochrany tohoto tématu. K částečnému zhoršení vztahů došlo mezi Kubou a Evropskou unií, jak ukázalo zachování společné pozice EU vůči Kubě, a to i přes vstřícný krok Kuby, která propustila většinu kubánských kontrarevolucionářů zadržených a odsouzených v roce 2003 a umožnila jim vycestovat z ostrova. Evropský parlament vměšujíce se do vnitřních záležitostí Kuby udělil také cenu za svobodu myšlení (tzv. Sacharovovu cenu) kubánskému vězni (rozumějte kontrarevolucionáři) Guillermovi Fariñasovi, odsouzenému na Kubě několikrát k trestu odnětí svobody za běžné delikty a dále za trestné činy namířené proti Kubě a její suverenitě. Vlnu hysterie pak předvedly představitelé EU, USA a kapitálem ovládané sdělovací prostředky v souvislosti s úmrtím hladovku držícího kubánského vězně Zapaty, který ač odsouzen za běžné kriminální delikty je vydáván západem za kubánského disidenta.
Dále se úspěšně rozšiřovala spolupráce s Vietnamem, Ruskem a Čínou, která zůstává druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Kuby po Venezuele. Jedinou zemí západní polokoule, se kterou Kuba nemá diplomatické styky tak i nadále zůstávají Spojené státy americké. Mezi naděje, které panovaly ve světě v souvislosti s nástupem prezidenta Obamy do čela USA, patřilo očekávání, že zmírní blokádu Kuby a navrhne senátu její zrušení a že propustí na svobodu pět kubánských hrdinů, kteří již více než dvanáct let trpí v amerických žalářích za něco, čeho se nikdy nedopustili. Kuba opakovaně nabízí USA zahájení jednání o úpravě vzájemných vztahů na principu rovný s rovným, bez předběžných podmínek. Navrhuje několik témat, o kterých by se mělo jednat: zrušení blokády, vypuštění Kuby ze seznamu teroristických zemí, zrušení zákona o Kubánské úpravě a politiky, "suchá noha-mokrá noha", která provokuje k ilegální emigraci z Kuby. Dále opakovaně navrhuje navrácení okupovaného území Guantánamo a ukončení štvavého rozhlasového a televizního vysílání proti Kubě z území USA. Také navrhla skončení financování a rekrutování tak zvané "vnitřní opozice" na Kubě. Za zvláště důležitý bod jednání považuje Kuba propuštění pěti bojovníků proti terorismu za jejichž osvobození probíhá mohutná celosvětová kampaň. Prezident Obama sice po nástupu do úřadu zrušil některá opatření, týkající se omezení styku Kubánců žijících v USA s příbuznými na Kubě, ale zanedlouho podepsal opět prodloužení blokády o další rok. 14. ledna 2011 pak Bílý dům oznámil, že prezident, Barack Obama, zmírní omezení cest a zasílání finančních částek na Kubu. Je to podruhé, co Obama uvolňuje zločinnou americkou blokádu - a poprvé od oznámení kubánské vlády o ekonomických reformách. Podle nových opatření budou moci studenti a náboženské skupiny navštěvovat ostrov. Občané Spojených států budou moci posílat až do 500 dolarů kvartálně kubánským občanům, nepracujícím přímo pro režim. Toto opatření má podle Bílého domu podpořit soukromé ekonomické aktivity. Kromě toho kterékoliv severoamerické letiště, vybavené celní a migrační služebnou, bude moci odbavovat chartrové lety na Kubu. Zmírněna mají také být omezení novinářské činnosti. Avšak skutečná jednání o normalizaci vztahů podmiňuje americká administrativa neustálými vstřícnými kroky Kuby, které skrytě požadují změnu revolučního režimu, což je pro Ostrov svobody nepřijatelné.
V současné době na Kubě studuje přes 30 000 stipendistů z různých zemí. Jen samotnou Latinskoamerickou lékařskou školu (ELAM), otevřenou 15. 11. 1999 nejvyšším velitelem, Fidelem Castro, ukončilo svými šesti závěrečnými promocemi již 8 585 odborníků ze 30 zemí. Více jak 50 000 kubánských odborníků poskytuje služby v 98 zemích a to většinou bezplatně. V uplynulém roce je nutné zdůraznit především nezištnou a rychlou pomoc kubánských zdravotníků zemětřesením a následnou epidemií cholery těžce poškozené Haiti.
Samotnou Kubu pak čeká nelehké období, které již bylo započato tzv. aktualizací ekonomického a sociálního modelu Kuby, jeho cílem je zefektivnění kubánské ekonomiky, ale také různých sociálních dávek a dotací. V prvním krátkém a již započatém období má přejít přibližně 500 000 pracujících do soukromé sféry. S velkou netrpělivostí jsou jistě očekávány i závěry 6. sjezdu KS Kuby, který se uskuteční v první polovině letošního roku.
Vážení přátelé, soudružky, soudruzi, milí hosté,
důležitou součástí organizační výstavby a činností Společnosti česko-kubánského přátelství jsou pobočky přátel Kuby v okresech. Jejich postupné ustavování před lety bylo z valné většiny spontánní, ze zájmu a nadšení pro socialistickou Kubu, která ani po krutých společensko-politických změnách v Evropě, po kontrarevoluci, rozpadu SSSR a tábora socialismu, se nesklonila pod diktátem USA a světového mamonu. Vydržela, nevzdává se přes všechny obtíže a omezení, blokádu a nenávistné kampaně světové reakce. Je pro nás povzbuzením a posilou v každodenním mnohdy krušném živobytí za restaurovaného kapitalismu.
Od ustavení SČKP uběhlo víc jak 18 let, došlo k obměně členstva, přibývá nám všem let a nemocí. Jsou zde též stále se zhoršující společenské a ekonomické podmínky života nás, prostých občanů ČR za panování dravého protilidského kapitalismu. Jsme svědky i objekty nenávistné, patologicky nenávistné kampaně a křižáckého antikomunistického tažení proti všemu pokrokovému, tedy í proti straně, našim revolučním tradicím a dějinám, i proti socialistické Kubě. Není málo těch, kdož se bojí a proto se k nám nepřipojí, zvláště pracující a mladí lidé jsou pod vlivem nepřátelské propagandy. To vše poznamenává stav SČKP a našich poboček. Jak již bylo konstatováno v rozboru tajemnice v roce 2009 a 2010, situace není uspokojivá, až na některé výjimky. Výjimečnou aktivitu vyvíjí především největší pobočka SČKP v Brně vedená Jozefem Štofanem, která v uplynulých dnech oslavila již 10 let své existence, ale také například i pobočka v Liberci, která pomáhá každoročně organizačně i personálně zajišťovat stánek SČKP při levicových slavnostech pod Kunětickou horou. Ale i jiní pracují, scházejí se, reaguji na dění a problémy, zapojují se do iniciativ na podporu Kuby, zvou zástupce ZÚ na be¬sedy – Rokycany, Ústí nad Orlicí, Beroun, Jihlava, Trutnov, Tábor, Terezín, Teplice, Bílina, Ústí nad Labem, Jičín, Litoměřice, Plzeň, Mladá Boleslav.
Některé pobočky se však již více jak rok neozvou, nereagují na pozvání, zaslané zprávy z VČS, nemáme zprávy o stavu členů, zda se vůbec scházejí, neplatí a neodevzdávají členské příspěvky. Jak bylo vloni na VČS se znepokojením tajemnicí konstatováno, opravdu zanikla pobočka v Žatci (zřejmé v důsledku těžké nemoci a snad i úmrtím předsedy), zanikly i v Chomutově, Pardubicích, Kroměříži. Stále se nehlásí např. Prostějov, Přerov, České Budějovice, Ostrava aj. Po VČS je výbor znovu vyzve k podání zprávy o stavu a možnosti aktivizace. Pokud se neohlásí, jejich členství bude ukončeno pro pasivitu.
Jak jsme vloni uvedli, jsme proti formalismu a „potěmkinovým vesnicím“, to je nám cizí. Socialistická Kuba, její hrdinný lid a naše přátelství s ním si to nezaslouží.
Děkujeme všem dosud aktivním předsedům a členům poboček, kteří jsou velkou oporou v působení SČKP v místech, okresech. Náš díky náleží též těm okresním výborům KSČM, které účinně podporují činnost poboček v místě – poskytují prostory ke schůzím a akcím, množení a šíření informací o Kubě apod.
Jako již každoročně apeluji na to, abychom se snažili doplňovat naše řady, hledat příznivce a členy hlavně mezi mladšími lidmi. Každý předseda pobočky by měl připravovat svého nástupce, aby se činnost dále rozvíjela a neupadala. Oslovme v místech pokrokové společenské organizace, levicové ženy KČP aj. V následující diskusi bude vhodné, aby zástupci poboček seznámili plénum se svými zvlášť zdařilými akcemi, jež by případně mohly být inspirací pro ostatní.
Vážení přátelé, soudružky, soudruzi, milí hosté,
v uplynulém roce jsme stálou pozornost věnovali také našemu časopisu Venceremos. Považujeme jej za důležitý informační nástroj pro všechny naše členy, pobočky i sympatizanty. Tvoří významný spojovací článek mezi členy. Ve spolupráci s nakladatelstvím Orego se daří udržet dobrou obsahovou i estetickou úroveň časopisu. Podařilo se zlepšit pravidelnost ve vydávání jednotlivých čísel.
S určitou nadsázkou můžeme klidně říci, že jsme milionáři. Náš čtvrtletník vychází již osmým rokem a ve třiceti číslech vyšlo již téměř dva miliony stránek.
Významně se na úrovni časopisu podílejí naše pobočky i jednotliví členové Společnosti především zasíláním informací o vlastní činnosti, o cestách na Kubu, o zajímavých setkáních na mnoha místech republiky apod. Jde především o brněnskou pobočku vedenou Jozefem Štofanem, orlickou vedenou s. Karlíčkem, ale i jičínskou se soudruhem Tázlarem, táborskou se s. Dvořákem, nebo terezínskou se s. Barčíkem. Tyto pobočky patří k těm, které získaly nově větší počet předplatitelů našeho Venceremos.
Nemalý podíl na zajímavosti a přitažlivosti časopisu mají bezprostřední a tematicky zaměřené příspěvky studentů z různých každoročních expedic, vedených profesorem Petrem Chalupou, doplněné zajímavými fotografiemi a postřehy.
Častěji než dříve dostáváme příspěvky z bratrské Slovenské republiky. Jak od našich čtenářů, tak z bratislavské ambasády od Davida Pauloviche. Vážíme si rovněž spolupráce, vstřícnosti a nemalého podílu kubánské ambasády na tomto zpravodaji.
Ve spolupráci s našimi pobočkami a dlužno říci i okresními výbory KSČM a dalšími vlasteneckými organizacemi, se daří získávat nové čtenáře-předplatitele Venceremos. Otevřeně však musíme říci, že počet nových předplatitelů jen stěží vyrovnává počet těch, kteří z různých důvodů už Venceremos nemohou odebírat.
Upřímně nás mrzí, když jsou důvody k ukončení odběru nikoliv zdravotní či obsahové, ale existenční. Některé srdcervoucí dopisy nelze ani zveřejnit. Jak se chceme hlásit k výkvětu civilizace, když naši obyvatelé nemají ani na noviny či časopisy. Taková je životní situace mnohých našich obyvatel.
Většina lidí dnes zvažuje vydání každé koruny. Také proto oceňujeme významné vklady jednotlivců, kteří odebírají několik výtisků a rozdávají svému okolí a přitom pomáhají udržet Venceremos nad vodou. Nelze nevzpomenout, že i v uplynulém období bylo pár našich přátel, kteří významně finančně přispěli a spolu s prostředky hlavního výboru Venceremos dopomohli zachovat. Stále se nám totiž nedaří zajistit plné samofinancování časopisu na základě předplatného a přímého prodeje.
Nemalou částkou se na vydání loňských čísel podílela i naše Společnost. Ve spolupráci s nakladatelstvím Orego, některými organizace KSČM a dalších pokrokových organizací hledáme řešení. Obracíme se touto cestou na všechny naše členy a pobočky se žádostí o zintenzivnění propagace časopisu. Měla tomu napomoci i v loňském roce vyhlášená soutěž mezi pobočkami o získání co nejvíce čtenářů a předplatitelů (abonentů). Nespoléháme se však jenom na tyto zdroje, ale podařilo se nám již opakovaně získat i finanční grant na vydávání čtvrtletníku Venceremos od Nadace 2000, který menší část nákladů také pokrývá.
Pro Vaši informaci, ke konci roku 2010 jsme měli 660 předplatitelů, což bylo o téměř padesát více než ve stejném období roku 2009. Do zajištění plného samofinancování nám však stále 300 nových odběratelů schází. Ani předplatné na letošní ročník zatím není uspokojivé.
Udělejme na všech úrovních vše k zajištění pravidelného vydávání jednotlivých čísel Venceremos, a to nejen zasíláním čtenářsky zajímavých článků o činnosti Společnosti v ústředí i na pobočkách, ale i získáváním nových pravidelných předplatitelů.
Vedení redakce se v uplynulém roce zúčastnilo několika zajímavých tiskových besed či pracovních setkání. Byli jsme na světovém setkání Kubánců v Praze. Jednali jsme například i s šéfredaktorem nově vzniklého kubánského měsíčníku La Calle del medio, a slíbili si výměnu zajímavých článků. Přesto nám aktuální zajímavosti z Kuby stále chybí či přicházejí opožděně. Také proto jsme při loučení s Barbarou Montalvo vyslankyni požádali o interpelaci ICAPu při získávání průběžných informací včetně fotografií.
Nejvíce ale spoléháme na naše čtenáře. Oni nám musí říci, o čem by se chtěli dočíst a co je zajímá. Proto vyzýváme delegáty výroční schůze a čtenáře čtvrtletníku Venceremos: Napište nám své názory na vylepšení našeho zpravodaje!
Vážení přátelé, soudružky a soudruzi, milí hosté,
nyní mně dovolte abych se zmínil o naší informační, propagandistické a další činnosti. Intenzivně jsme pokračovali v šíření pravdivých informací o Kubě ve formě dílčích písemných tematických materiálů, ale i formou DVD či CD. Určeny byly především pro naše pobočky a pro levicově orientované sdělovací prostředky. K jejich šíření jsme využívali setkání našich členů a již tradičně i velké levicové akce jako první máj, slavnost Halo novin i setkání pod Kunětickou horou. Mnoho informačních materiálů bylo předáváno v rámci doprovodu výjezdů představitelů kubánského vyslanectví do různých míst České republiky, při výjezdech členů výboru naší Společnosti do poboček i při zakládání poboček nových. Tyto informace zahrnovaly oblasti vnitřní a zahraniční politiky Kubánské republiky i důležitá a zásadní vystoupení kubánských představitelů. Šlo o projevy Raúla Castra, o vystoupení ministra zahraničních věcí k problematice lidských práv a blokády v OSN. Také některá zamyšlení Fidela Castra ke kubánským a světovým problémům se tímto způsobem dostávala do širší veřejnosti. Informovali jsme současně i o politické a ekonomické situaci na Kubě a o přijímaných opatřeních k jejímu zlepšování. Šlo také o demaskování zločinné diskriminační politiky USA, přetrvávající již řadu let. Velké množství informací bylo orientováno na pokračující kampaň za osvobození pěti kubánských národních hrdinů, nespravedlivě vězněných v USA. Byli jsme nápomocni i tomu, že většina levicového veřejného mínění již zná tento problém, odsuzuje přístup administrativy USA a žádá neodkladné propuštění těchto vězňů. Rozsah a celkové množství písemných informací, díky zejména nezištné pomoci Nadace 2000 a nakladatelství OREGO dosáhl obdobné úrovně jako v roce 2009. Zásluhu na tom má především osobně soudruh Milan Havlíček a nakladatelství OREGO. Proto bych na závěr této pasáže chtěl za tuto poměrně velmi náročnou a celoroční činnost vyjádřit poděkování soudruhovi Františku Křížovi a všem členům výboru naší Společnosti, kteří se na přípravě materiálů podíleli, včetně našich aktivistů.
Pokud budeme mluvit o dalších aktivitách SČKP v uplynulém období nelze nezmínit kromě tradičních akcí i návštěvu Rosy Aurory Freijanes, manželky Fernanda Gonzalese Llorta, jednoho z Pěti. Při příležitosti její návštěvy byla uspořádána velice úspěšná beseda a zároveň bylo zprostředkováno její přijetí vedením KSČM v čele s předsedou ÚV KSČM V. Filipem. V loňském roce se nám také podařilo vyslat dvoučlennou delegaci na XV. Evropské setkání solidarity s Kubou, které se uskutečnilo v hlavním městě Bulharska Sofii a jehož se zúčastnilo 87 delegátů z 24 evropských zemí a 100 pozvaných bulharských hostů. Přítomna byla i početná kubánská delegace vedená prezidentkou Institutu kubánského přátelství s národy (ICAP) Keniou Serrano Puig, dalšími členy byly například dcera Ernesta „Che“ Guevary Aleida Guevara či manželka jednoho z pěti kubánských národních hrdinů Reného, Elizabeth Palmeira. Na konci roku 2010 se pak mohl náš zástupce, díky významné podpoře PR KSČM a také osobně její předsedkyně a zároveň poslankyně PS PČR Marty Semelové, zúčastnit 6. kolokvia za osvobození Pěti a proti terorismu, spojeného s oslavami 50. výročí založení Kubánského institutu přátelství mezi národy (ICAP), a také Bojové brigády proti mediálnímu terorismu, které se uskutečnily na Kubě, v Holguínu a v západokubánském Cajmitu.
V uplynulém roce se nám podařilo také dále rozvíjet webové stránky Společnosti na adrese www.kubadnes.cz a to především díky překladatelské aktivitě dalšího člena výboru Společnosti Vladimíra Horáka, pro zkvalitnění stránek však uvítáme i spolupráci vašich poboček, ale také jednotlivců z řad individuálních členů SČKP a to nejen zasíláním informací o akcích poboček, ale právě také překladů a prací dotýkajících se nejen Kuby, ale i ostatních zemí Latinské Ameriky.
Vážení přátelé, soudružky a soudruzi, milí hosté,
v uplynulém období se nám některé věci úspěšně podařily, jiné méně a někde jsme i neuspěli. Na některé problémy, možno říci zásadní, jsem ve svém vystoupení poukázal, další na svá finální řešení ještě čekají. Nemáme lehkou pozici, protože vše co je levicové, stranické a progresivní, se snaží být překrucováno, zostouzeno a napadáno, jako přežitek minulých časů. My musíme stát o to, abychom se mohli hrdě ohlédnout do minulosti, z této čerpat a využívat pro současné dění. Stejně tak jde o to, že zcela zákonitě musíme jít budoucnosti vstříc, řešit problematiku omlazování, ale současně působit na mladé lidi nejrůznějšími formami názorné, konkrétní agitace. Je toho mnoho o čem by se dalo ještě dále konkrétně hovořit, ale domnívám se, že i Vy se v diskuzi vyjádříte.
V letošním roce bude od nás potřeba ještě dále zvýšit v rámci poboček naší aktivitu, více využívat informací zasílaných nám výborem Společnosti a kubánskou ambasádou, opakovaně zde již nabízíme i možnost vysílání lektorů Společnosti do poboček na pořádání besed a mítinku. Právě tento rok je důležitý nejen z toho důvodu, že proběhne 6. sjezd KS Kuby a my budeme muset umět reagovat na lživá tvrzení týkající se jeho závěrů, ale také umět lidem vysvětlovat význam a důvody ekonomických a sociálních reforem, které Kuba započala. Pravice již kampaň zahájila, nyní je na nás její lživá tvrzení o neživotnosti kubánského socialistického modelu vyvrátit. Úkol je to o to složitější, že v současné době je kubánské velvyslanectví v Praze personálně oslabeno a tudíž nelze při činnosti poboček plně spoléhat na možnost výjezdů zastupujícího ch. a. Nelsona Tamayo a přesné datum nástupu nového ch. a. není v současné době známo. I tak po svém nástupu bude potřebovat určitý čas na aklimatizaci.
Chtěl bych z tohoto místa zcela upřímně poděkovat vám všem našim členům a sympatizantům, že vytrváváte, i našemu výboru Společnosti jako dělnému a výbornému kolektivu. Tomu chci poděkovat především za to, že mi byli vždy nápomocni v nelehkém úkolu převzetí vedení Společnosti uprostřed jednoho období, v tom, aby tato skutečnost nebyla na chodu společnosti poznat. Naše díky patří soudružce Libušce Křížové, soudruhu Stanislavu Svobodovi a Jiřímu Rajdlovi, kteří z našeho Výboru odchází. Pokud se ohlédneme pak s pořádným kusem poctivě odvedené práce. Spolupráce s nimi však nekončí a oba již přislíbili být nám nápomocni dále v rámci našeho širšího lektorského aktivu. Díky patří také naší revizní komisi, kolektivu kubánského vyslanectví pod vedením v prosinci na Kubu se navrátivší ch.a. Barbary Montalvo a nyní jí zastupujícím ch. a. Nelsonem Tamayo i představitelům Martiánské organizace kubánských občanů usazených v České republice. Zcela prioritně vyjadřuji i naše díky orgánům Komunistické strany Čech a Moravy na všech úrovních a levicovým občanským sdružením, které s námi úzce spolupracují. Chtěl bych nám všem popřát v letošním roce mnoho úspěchů, málo problémů a chuť do další náročné práce.
Děkuji za pozornost.