Jdi na obsah Jdi na menu
 


ALBA - Jen jednota nás učiní svobodnými

27. 4. 2009

ALBA: Jen jednota nás učiní svobodnými

Click to view image detailsMezi několika vrcholnými jednáními v Latinské Americe v týdnu od 13. do 19.4. zaujímá zvlášť významné místo setkání nejvyšších představitelů členských zemí organizace ALBA (Bolívarská alternativa naší Ameriky). Uskutečnilo se ve městě Cumaná ve východní části Venezuely.

Dokument schválený na závěr tohoto jednání nepochybně představuje ve světle jiného vrcholného setkání, V. summitu Amerik na Trinidadu a Tobagu, zahájeného krátce po závěru rokování organizace ALBA, mezník v historii latinskoamerického kontinentu. Jde o stručnou, ale přesvědčivou analýzu příčin, které vyústily v obtížnou situaci, před níž dnes lidstvo stojí, zvlášť v tomto případě oblast Latinské Ameriky.

Fundovaná kritika

Představuje také fundovanou kritiku pokusu řešit vážné problémy, vyplývající ze současné globální ekonomické a sociální krize cestou starých a zprofanovaných schémat, jakým je např. Mezinárodní měnový fond, pokusů udělat něco podobného ve světle dalších vážných nebezpečí, která jako např. klimatické změny ohrožují naší planetu. Ukazuje, že vzdělání, zdraví a další základní služby musí být považovány za lidská práva a jako taková musí být zaručena státy. Odmítá intervence a vměšování se do záležitostí druhých zemí a požaduje respekt práva na sebeurčení národů.

Ve svém 12. bodě, jehož čtení bylo provázeno ovacemi přítomných lidí, odsuzuje ilegální ekonomickou blokádu vnucenou Spojenými státy Kubě a potvrzuje prohlášení schválená v tomto smyslu všemi zeměmi kontinentu. Stejně tak považuje za nepřípustné vyloučení Kuby z V. summitu Amerik.

V závěru dokument odmítá pokusy jakkoliv podmiňovat pomoc rozvoji bohatými zeměmi, jakož i zneužívat boj proti obchodu s drogami a terorismu jako záminku pro vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí.

Solidarita s Kubou

Po skončení četby závěrečného prohlášení dal venezuelský prezident Hugo Rafael Chávez Frías slovo vedoucím představitelům členských zemí. Prezident Hondurasu Manuel Zelaya potvrdil ve jménu pracujících, studentů a všeho lidu latinskoamerických a karibských zemí významné myšlenky, které dokument obhajuje.

Byl to vrcholný okamžik stálých důkazů úcty a solidarity vůči Kubě, kterých se dostalo Raúlu Castrovi a všemu kubánskému lidu v průběhu tohoto zasedání (a k čemuž docházelo každou chvíli v průběhu jednání ve Venezuele).

Součástí závěru byla také informace o 10 projektech organizace ALBA schválených pro oblast produkce potravin a dalších odvětví. Bude poskytnuta pomoc Haiti pro produkci rýže a pro alfabetizaci - s využitím kubánského programu Já skutečně mohu. Nikaragua obdrží 50 milionů dolarů jako reakci na její odstoupení od údajné pomoci Spojených států a dalších bohatých zemí, kterou Chávez kvalifikoval jako pokus o pokoření nepokořitelného národa .

V další části přečetl venezuelský prezident rezoluci schválenou na předchozím plenárním zasedání, která potvrzuje podporu bolivijskému demokratickému procesu a jeho vůdcům, a zároveň odsuzuje pokusy zabránit pomocí teroristických činů a destabilizačních akcí bolivijskému bratrskému národu, aby mohl jít vpřed.

Předání prémií kulturního fondu

Kubánský ministr kultury Abel Prieto Jiménez představil v další části intelektuální osobnosti, kterým byly uděleny ceny Kulturního fondu ALBA. Jsou to Roberto Fernández Retamar v oboru krásné literatury a Jorge Sanjinés v oboru umění. Řečník podtrhl radikální rozdíl mezi těmito vyznamenáními, která uznávají a zvýrazňují tvůrčí pracovníky věnující se skutečně obohacení kulturního majetku a hodnot tamních národů, a těmi, která jsou dílem merkantilismu a nemají žádnou vážnost mezi skutečnými umělci.

V komentáři k této části Chávez poukázal na to dobré, co představuje ALBA pro kulturu, protože revoluce sama o sobě je vlastně kulturní událostí. A aby jeho slova byla hmatatelnější, přečetl, povzbuzen emociální pozorností všech účastníků, nádherný úryvek z románu Sucre na své kavalkádě (Antonio José de Sucre 1793-1830 byl zástupcem Simona Bolívara a významným vojevůdcem v osvobozeneckých bojích proti Španělsku - za nezávislost Kolumbie, Ekvádoru, Peru a Bolívie).

Venezuelský prezident poděkoval za účast všem přítomným na VII. historickém vrcholném setkání organizace ALBA. Jeho závěrečná slova vyzněla podle listu Granma Internacional v potvrzení, že jedině jednota povede ke svobodě, jak ve své kategorické výzvě uvedl přední bojovník za americkou nezávislost José de San Martin: Buďme svobodní, ostatní není důležité!

Chávez také řekl, že je připraven zúčastnit se schůzky s nejvyššími představiteli Unie států Jihu (UNASUR), o kterou požádal Barack Obama. Řekneme tam naši pravdu, uvedl po vyjádření naděje, že severoamerický prezident vyslechne národy oblasti. Půjdeme na tuto schůzku, jsme připraveni se jí zúčastnit, kéž by přišel také prezident Spojených států a poslouchal nás.

ALBA vs. ALCA

Venezuelský prezident byl obklopen reportéry, když vítal kubánského prezidenta Raúla Castra. Při této příležitosti řekl, že ALBA, která byla vytvořena před téměř osmi lety, žije a sílí, zatímco coura ALCA (volný obchod pro Ameriky) podporovaná Washingtonem, zanikla. Zeptal se také, jaký jiný smysl má summit Amerik na Trinidadu a Tobagu?! Prapůvodním cílem při vzniku této myšlenky bylo právě vytvoření ALCA. Připomněl, že v průběhu první vrcholné schůzky v prosinci 1994 tehdejší prezident Clinton řekl, že se začíná uskutečňovat sen Bolívara , přičemž ALCA měla být jeho dědictvím. ALCA je však teze Monroa: Amerika Američanům, naproti tomu ALBA je bolívarismus, s ní jsme Unií Jihu. A summit Amerik představuje strategii Monroa. Bude třeba zorganizovat něco našeho místo Organizace amerických států (OAS). Prezident Ekvádoru Rafael Correa to už řekl nahlas. Navrhl založení Organizace států Latinské Ameriky (OSLA)... (No a pokud jde o nedůvěru v summit Amerik, průběh trinidadského jednání a Obamova gesta, mj. i při osobní schůzce s Chávezem, ukázala, že svůj význam trinidadské jednání nakonec také mělo a alespoň určitou naději dalo - pozn. red.).

27. dubna 2009, Vladimír HORÁ