Elitní terorista ve službách CIA
Luis Posada Carriles
Narozen 15. února 1928 v Cienfuegos.
Pro své aktivity používal četných krycích jmen, jako: Lovec
(vzhledem ke své pověsti zkušeného střelce), Ramón Medina, Ignacio
Medina, Juan Ramón Medina, Ramón Medina Rodríguez, José Ramón Medina,
Rivas López, Juan José Rivas, Juan José Rivas López, Julio César
Dumas, Franco Rodríguez Mena.
V roce 1954 navázal styky s politiky blízkými diktátorovi Fulgenciovi
Batistovi. Od roku 1955 do pádu batistovské tyranie byl tajným policejním
agentem. Od roku 1957 udržoval styky s americkým Federálním vyšetřovacím
úřadem (FBI).¨
Po vítězství revoluce v roce 1959 navázal styky s kontrarevolučními
skupinami, které organizovaly na ostrově různé sabotáže. V roce
1960 se ilegálně infiltroval na argentinské velvyslanectví
a 25.února 1961 opustil s propustkou Kubu a odcestoval na Miami. O týden
později se na pokyn CIA napojil na kontrarevoluční organizace připravující
invazi na pláži Girón. V březnu-dubnu 1961 byl instruktorem žoldáků,
kteří se měli stát členy invazních a sabotážních oddílů v Zátoce
sviní. Samotné invaze se nezúčastnil, neboť jeho člun nedorazil
na místo před porážkou invazních sil.
Po tomto fiasku se připojil k teroristické organizaci Kubánské nacionalistické
hnutí (MNC), která se podílela na akcích proti kubánské revoluci
v USA, Dominikánské republice a Portoriku.
Vstoupil do americké armády, kde získal vojenský výcvik. Studoval
na slavné Škole Amerik ve Fort Benningu, Georgii.
V roce 1963 je již organizován jako agent CIA a vede výcvik v záležitostech
týkajících se námořnictva.
Podle knihy „Komplot“ bývalého náčelníka kubánské tajné
služby generála Fabiána Escalanteho byl Posada vážně zapleten
do atentátu na prezidenta Kennedyho. To mohla být jistá poukázka
na získání politického azylu, neboť věděl příliš mnoho o
zapletení CIA do této velmi choulostivé záležitosti.
V roce 1964 byl jmenován do čela tábora nazývaného Revoluční
junta (JURE) poblíž Tampy, kde prodělávali výcvik teroristé kubánského
původu. Zde byl CIA vyškolen v používání výbušnin a demoličních
pracích a vedl infiltrační družstvo CIA, které provádělo akce
proti Kubě.
V 60.letech se napojil na členy skupin Alpha 66, Comandos L, Hnutí
30. listopadu a jiných organizací, jež připravovaly teroristické
akce proti Kubě.
V květnu 1965 informuje FBI, že Posada Carriles je zapojen do spřísahání
ke svržení vlády v Guatemale. Další odtajněná zpráva CIA z června
1965 ho dává spolu s Jorgem Más Canosou ve Veracruzu, Mexiku do spojení
s pokusem o odpálení sovětské lodi.
Koncem 60. let se usadil ve Venezuele a v roce 1967 ho CIA dosadila do
vedení Služby pro špionáž a prevenci této země (DISIP), kde zastával
funkci operačního šéfa a plnil také úkoly jako spojka CIA. Pod
pseudonymem „Komisař Basilio“ se podílel na represích proti pokrokovým
venezuelským a latinskoamerickým skupinám. Odvezl Boshe do Venezuely,
aby zde společně koordinovali teroristické operace proti Kubě.
V letech 1967-1976 pracoval podle pokynů CIA současně pro tajné služby
Venezuely, Guatemaly, Salvadoru, Chile a Argentiny.
V roce 1971 využívá cesty Fidela Castra do Chile, Peru a Ekvádoru
a organizuje pokus o atentát na kubánského představitele.
Mimo jiné jsou mu přičítány následující teroristické činy:
21.ledna 1974 – zapleten do umístění výbušnin na kubánských
velvyslanectvích v Argentině, Peru a Mexiku.
Červenec 1974 – rozesílá dopisy a knihy s bombami na řadu kubánských
konzulátů v Latinské Americe.
7.listopadu 1974 – pokládá bomby v Institutu brazilských studií
a na Bolívijském velvyslanectví v Ekvádoru.
V červnu 1975 zakládá Agenturu pro obchodní a průmyslové studie
(ICICA), kterou používá jako zástěrku pro své teroristické aktivity
v zemích regionu. Ta je uzavřena po atentátu na kubánské letadlo
u Barbadosu.
Spolu s Orlandem Boschem zakládá protikubánskou teroristickou
organizaci Výbor sjednocených revolučních organizací (CORU). Jako
aktivní člen této teroristické organizace se podílí na následujících
teroristických akcích:
22.dubna 1976 – zapleten do pumového útoku na Kubánské velvyslanectví
v Portugalsku, při němž přišli o život dva kubánští diplomaté.
1.července 1976 – klade bombu v Kulturním středisku Kostarika- Kuba v Kostarice.
9.července 1976 – bomba v zavazadlech letu společnosti Cubana na Jamajce.
10.července 1976 - bomba v kanceláři letecké společnosti Cubana na Barbadosu.
11.července 1976 – bomba v kancelářích společnosti Air Panama
v Kolumbii.
4.října 1976 – CORU se hlásí k pumovému atentátu na televizní
stanici v San Juanu, Portoriku, kde se promítal kubánský film Nová
škola.
Spolu s Orlandem Boschem je považován za hlavního původce a duchovního
otce atentátu na kubánské letadlo za letu u pobřeží Barbadosu,
kde přišlo o život 73 osob. Oba zločinci byli zadrženi v Caracasu
a spolu s Hernánem Ricardem a Freddym Lugem, přímými pachateli atentátu,
byli postaveni před soud.
Období od roku 1976 do 18.srpna 1985 strávil v řadě venezuelských
věznic, odkud po řadě neúspěšných pokusů nakonec uprchl.
Během slyšení Towerovy komise k případu Irán-Kontras bylo zjištěno,
že tuto operaci řídil podplukovník Oliver North, člen Národní
bezpečnostní rady Spojených států. Posada Carriles se přesunul
do Salvadoru, kde působil asi dva roky na vojenské základně Ilopango
jako poradce nikaragujských „kontras“ podle Northových přímých
rozkazů.
V 90.letech udržoval časté kontakty s Gasparem Jiménezem Escobedem
známým pod přezdívkou „Gasparito“ a dalšími teroristy, s nimiž
se pokoušel připravit několik atentátů na prezidenta Fidela Castra
a podporoval řadu miamských organizací při nákupu zbraní ve Střední
Americe pro realizaci násilných akcí proti Kubě.
Kubánsko-americká národní nadace (FNCA) vytvořila v roce 1992 „vojenské
křídlo“, které bylo pověřeno přípravou a provedením teroristických
akcí proti Kubě a jejím hlavním představitelům. Na těchto úkolech
se aktivně podílel Luis Posada Carriles. V roce 1993 tato teroristická
skupina přijala jméno Kubánská národní fronta.
V lednu 1994 se podílel na přípravě plánu atentátu na kubánského
prezidenta v Hondurasu při příležitosti nástupu prezidenta Carlose
Roberta Reiny do úřadu. V červnu cestoval za stejným účelem do
Cartageny de Indias v Kolumbii. Vhodným okamžikem měla být procházka
Fidela Castra spolu s nositelem Nobelovy ceny za literaturu Gabrielem
Garcíou Márquezem po historickém centru města
V červnu 1995 odcestoval do Kostariky, aby zde spáchal atentát proti
kubánské lodi pomocí dynamitu.
V roce 1995 Posada Carriles spolu s několika honduraskými vojáky umístil
v Hondurasu 41 bomb, jak odhalil v roce 1997 dr. Ramón Custorio,
předák Honduraského výboru pro lidská práva.
V roce 1997 organizuje teroristickou strukturu vytvořenou ve Střední
Americe s cílem provádět násilné akce proti Kubě a verbuje v regionu
žoldáky. K prvním explozím dochází v dubnu 1997 a jsou k nim použiti
žoldáci zverbovaní Posadou, jako Chávez Abarca a Otto René Rodríguez
Llerena. Bylo připraveno 14 pum, z nichž 8 explodovalo, 4 byly deaktivovány,
aniž vybuchly, a 2 byly zabaveny v okamžiku, kdy byly přineseny na
letiště. Tyto pumy způsobily jedno úmrtí, řadu zranění a rozsáhlé
materiální škody.
V interview otištěném v New York Times 12. a 13. července 1998 přiznal
svou zodpovědnost za atentáty na kubánské hotely v roce 1997. V tomto
interview uvedl: „Jak můžete vidět, FBI a CIA mne neobtěžují
a já jsem k nim úslužný, vždy, když jim mohu nějak pomoci, udělám
to“. Pokud jde o otázku svědomí, řekl: „…spím jako
mimino“ Podle deníku FBI o připravovaných atentátech
na kubánský turistický průmysl věděla, ale nic nepodnikla. Ke
smrti Fabia Di Celma Posada řekl: „Je smutné, že někdo zemřel,
ale nemůžeme se zastavit. Ten Ital seděl v nesprávné chvíli na
nesprávném místě“.
V roce 1997 byl Posada zapleten také do příprav atentátu na kubánského
prezidenta, který měl být spáchán v době konání VII. Iberoamerického
summitu na ostrově Isla Margarita ve Venezuele. Dále byly spáchány
pumové atentáty na kanceláře společností Havanatour na Bahamách
a Cubanacán v Mexiku.
Posada Carriles se přímo podílel na organizování plánu atentátů
na Fidela Castra během jeho návštěvy v Dominikánské republice v srpnu
1998. V témže roce naplánoval útok na letadlo společnosti Cubana
na trase z Havany do Střední Ameriky.
V letech 1999 a 2000 Posada pokračoval v přípravách různých teroristických
plánů podobného druhu.
Pokud jde o atentát připravovaný na X. Iberoamerickém summitu, v srpnu-říjnu
1999 podnikl Posada pod falešnou identitou několik cest do Hondurasu,
Kostariky a Panamy. Dnem „D“ měl být 17. listopad 2000,
setkání studentů s Fidelem v aule Panamské národní univerzity.
Dne 5. listopadu 2000 vstoupil Posada na Panamské území se salvadorským
pasem na jméno Franco Rodríguez Mena, jedno z krycích jmen, aby zde
připravil pumový atentát v místě, kde měl Fidel vystoupit.
17. listopadu Fidel Castro zveřejnil podrobnosti o atentátu a místo,
kde se teroristická skupina nachází. Panamská policie zde nalezla
výbušniny a zatkla Posadu spolu s Gasparem Jiménezem Escobedem, Pedrem
Remónem a Guillermem Novem Sampollem. 20. dubna 2004 byl odsouzen k 8
letům vězení. Byl shledán vinným z ohrožení veřejné bezpečnosti
a z falšování dokumentů, nikoli však z pokusu o vraždu.
26.srpna 2004 tehdejší panamská prezidenta Mireya Moscosová udělila
čtyřem teroristům milost. Za svítání byli vyzvednuti ve věznici
„El Renacer“ a odvezeni na letiště Albrook, kde nasedli do letadla
směřujícího na letiště Tocumen.
Zde nastoupili do soukromého tryskáče letícího do Hondurasu, kde Posada Carriles vystoupil, zatímco ostatní pokračovali do Miami, USA. Posada vstoupil na území Spojených států v březnu 2005 a podle advokátů zde měl usilovat o získání azylu.
Kubánské zprávy o pobytu Posady Carrilese
11.dubna 2005
– Fidel označuje americkou vládu za komplice terorismu a odhaluje
její záměr poskytnout Posadovi Carrilesovi útočiště v této zemi.
Zprávy, které přišly 10 dnů nato, informovaly, že se tento mezinárodní
terorista nachází v Miami a jsou podnikány kroky k poskytnutí azylu.
17.dubna 2005
- Fidel varuje, že by Posada Carriles mohl ve Spojených
státech zmizet. „Ať ho nezabijí nyní, ať ho neotráví, ať neřeknou,
že zemřel na infarkt nebo na mozkovou mrtvici, jsme připraveni
vyslat lékaře, kteří by pečovali o jeho zdraví, aby mohl povědět,
co ví, a jít k soudu“, uvedl kubánský prezident.
1.května 2005
– V projevu k 1,3 milionu Kubánců shromážděných na náměstí
Revoluce José Martího při příležitosti 1. Máje, zveřejnil
Fidel další důkazy o přítomnosti Posady Carrilese v Miami a zjevné
neochotě Bílého domu přistoupit pod tíhou nashromážděných důkazů
k činu.
4.května 2005
– Venezuelský ministr zahraničních věcí Alí Rodríguez žádá,
aby Spojené státy splnily podepsané dohody a vydaly Luise Posadu
Carrilese Caracasu, aby zde mohl být postaven před soud.
10.května
– Ve jménu důvěryhodnosti, konzistentnosti a spravedlnosti by měla
vláda Spojených států zatknout a vydat teroristu Luise Posadu Carrilese,
píše úvodník deníku New York Times.
11.května
– Kubánský prezident cituje zprávu Federálního vyšetřovacího
úřadu FBI, která přiznává, že teroristé Luis Posada Carriles
a Orlando Bosch jsou spojeni s vraždou bývalého chilského ministra
zahraničí Orlanda Leteliera a jeho americké sekretářky v roce 1976.
12.května
– Fidel obviňuje vládu Spojených států z utajování informací,
neboť den po zničení kubánského letadla u pobřeží Barbadosu
znaly FBI a CIA, kdo jsou přímí vykonavatelé i duchovní otcové
tohoto zločinu.
13.května
- Venezuela oficiálně žádá Spojené státy o vydání Posady
Carrilese.
15.května
2005 - V článku nazvaném Válka, kterou Posada Carriles na Fidelovi
Castrovi nevyhrál, uvádí New Herald, že je tento terorista poražen.
17.květen
2005 – Přes 1,2 milionu Havaňanů se účastní Pochodu bojujícího
lidu před Zájmovou kanceláří Spojených států na Kubě a žádá,
aby byl učiněn konec terorismu a prosadila se spravedlnost.
Posada Carriles
byl zatčen federálními agenty a odvezen do sběrného zařízení
na jihu Floridy, kam jsou umisťovány osoby s problémy migrační povahy.
Ministerstvo
pro vnitřní bezpečnost sděluje, že situaci zadrženého posuzuje
a do 48 hodin sdělí, jaký bude následující krok v procesu.
Několik hodin
předtím uspořádal zločinec tiskovou konferenci, na níž potvrdil,
že žádá Bushovu administrativu o politický azyl. Krátce nato však
teroristův advokát Eduardo Soto informuje, že se Posada rozhodl svou
žádost o politický azyl stáhnout a opustit americké území.
18.května: - Fidel vyzývá pokrokové síly celého světa, aby žádaly Spojené státy o vydání Luise Posady Carrilese Venezuele, aby tam mohl být souzen.