Jdi na obsah Jdi na menu
 


Státní symboly Kubánské republiky.

15. 1. 2007

 Státní hymna .

 

Al Combate corred, bayameses, / Do boje spějte, Bayamané,

que la Patria os contempla orgullosa. / vlast na vás hrdě hledí.

No temáis una muerte gloriosa, / Ze smrti slavné, strach nemějte,

que morir por la Patria es vivir. / ždyť za vlast padnout, jest žíti.

En cadenas vivir, es vivir / Život v řetězech, toť žití

en afrenta y oprobio sumido. /  v porobě, v ponížení.

Del clarín escuchad el sonido. / Slyšte hlas polnice

! A las armas, valientes, corred ! / a do zbraně spějte, stateční !

 

     Kubánská hymna vznikla v ohni bojů, zněla v bitvách, svolávala bojovníky k obraně vlasti. Hymna z Bayama je národním symbolem. Autorem jejího textu a melodie byl Perucho / Pedro / Figueredo. V původním znění byla zpívána 20. října 1868 při dobytí města Bayama osvobozeneckými silami.

  Zrodila se v srpnu roku 1867 a je neoddělitelně spjata s průběhem první války za nezávislost Kuby. Protože vznikla v Bayamu, v zřejmé reminiscenci na francouzskou Marsellaisu, byla nazvána La Bayamesa.

  Její hudba zazněla poprvé 11. června 1868 v kostele Iglesia Moyor v Bayamu při slavnostním Te Deum a oslavách Corpus Chtistie , zapřítomnosti vysoce postavených vládních činitelů a bayamského obyvatelstva.

  18. října 1868 začalo dobývání Bayama a 20. října v jedenáct hodin v noci byla podepsána kapitulace. Uprostřed jásotu doprovázejícího vítězství a neustálého vyhrávání kapel vytáhl Figueredo z kapsy tužku, papír a přímo v sedle svého koně opatřil již známou melodii básnickým textem, který rozdal shromážděným spoluobčanům.. A tak vznikla kubánská státní hymna – přímo na rtech lidí, během bojů za svobodu.

   
                                          Vlajka Kubánské republiky.

ObrazekAuror státní vlajky ve tvaru rudého trojúhelníku s jedinou hvězdou, byl v roce 1849 Narciso López. V prvním desetiletí 19. století vytvořil bayamský rodák Joaquín Infante pro potřeby boje za nezávislost bojovou standartu separatistického spiknutí, jenž se v letech 1809 a 1810 zrodilo v hlavním městě.Její barvy,zelená, fialová a bílá, neměly symbolizovat ideály spiklenců, zvoleny byly s ohledem na to, že nebylo známo, že by je používal jakýkoli jiný národ.

Existovaly i další vlajky, například vlajka spiknutí Los Soles y Rayos de Bolívar / Bolívarova slunce a pruhy / s tyrkysově modrým středem a stříbřitým zářícím sluncem s nachovým okrajem. Podle spisovatele Cirila Villaverdeho vytvořil generál Narciso López státní vlajku v roce 1849 a ušila ji Emilia Tolónová. Podle Villaverdeho líčení se při výběru barev vycházelo z barevnosti vlajek jiných národů, jenž symbolizuje touhu lidí světa po svobodě.

Jediná pěticípá hvězda symbolizovala svobodný, nezávislý a svrchovaný stát, jakým chtěla Kuba být. Červený trojúhelník vyjadřující jednotu Kubánců, byl zjevným odkazem na trojici francouzských ideálů - volnost, rovnost a bratrství. Bílé pruky znamenající čistotu a cnost a modré pruhy / tři - tj. jeden za každý ze tří departmentů / označovaly vznešené a nebeské cíle vlastenců.

Zákon č. 42 schválený Národním shromážděním uvádí : tvar / vlajky / je obdélníkový, dvojnásobné délky než šířky, tvořený střídavě pěti stejně širokými vodorovnými pruhy, třemi tyrkysově modrými a dvěma biílými. Rovnostranný rudý trojúhelník na jednom konci vlajky, je postaven tak, že jedna jeho strana překrývá celou šířku vlajky a tvoří její pevný okraj. Uprostřed trojúhelníku je umístěnam bílá pěticípá hvězda vepsaná v imaginárním kruhu, jehož poloměr se rovná třetině výšky vlajky, a jeden z jejích cípů směřuje k horní volné hraně vlajky.

   Státní znak.

Obrazek Kubánský národ měl jediný státní znak, třeba že dnešní podoba se mírně liší od původní, jíž vytvořil v roce 1849 Miguel Geurbe Tolón na žádost Narcisa Lópeze k pečetění státních dokumentů a dluhopisů, které vydal jako šéf dočasné vlády Kuby. Na znaku je znázorněna Kuba jako klíč k Mexickému zálivu, jednota Kubánců, slunce svobody, barvy vlajky a typická kubánská krajina.