René u Miami svobodný, přesto je nadále rukojmím vlády USA
René z Miami5 "svobodný", přesto i nadále rukojmím vlády USA
René González, jeden z pěti mužů, známých jako Pětice Kubánců vězněných ve Spojených státech, byl 7.10.2011 propuštěn z federálního vězení v Marianna na Floridě. René vyšel hrdě s hlavou vztyčenou po více jak 13 letech vězení, které prožil jako absolutně nespravedlivý trest. Byl vzorným vězněm, i když trpěl trýzněním pro nelidské znemožnění návštěv jeho manželky po 11 let.
Vláda Spojených států, neschopná povolit mu malé vítězství ve formě propuštění, trvá na dalším dodatečném trestu, spočívajícím v povinnosti zůstat na Floridě další tři roky v rámci režimu tzv. podmíněné svobody,i když René nemá na Floridě rodinu. Jeho život bude v nebezpečí hrozícím mu od skupin skutečných teroristů, do kterých on pomáhal proniknout. Toto nebezpečí nelze podceňovat. Členka Kongresu za Floridu, Ileana Ros-Lehtinenová prohlásila pro deník Miami Herald Reného za "nepřítele Ameriky, majícího na rukou krev Američanů."
Toto zcela falešné obvinění představuje jasné ponoukání k násilí a otevřeně prokazuje potřebu, aby se René vrátil na Kubu.
Samotný fakt, že od člověka, kterého vláda nazvala špiónem a hrozbou pro národní bezpečnost, se požaduje, aby zůstal ve Spojených státech, místo aby byl vyhoštěn, dostatečně dokazuje, odkud přichází obvinění a pronásledování. Vláda nikdy, ani minutu, nevěřila, že René a jeho národní bratři jsou špioni nebo hrozba pro národní bezpečnost. Kdyby tomu tak bylo, byli by poslali Reného zpět prvním letadlem, které tam odlétalo. Místo toho trest uložený Renému a jeho bratrům byl zaměřen především na ochranu teroristů, kteří sloužili zájmům vlády Spojených států ve snaze destabilizovat kubánskou vládu a zvrátit kubánskou Revoluci.
Kuba trpěla v důsledku této metly nejen po 11. září 2001, nýbrž v průběhu více jak 50 let. Tato metla, která v průběhu tohoto období zavraždila 3 478 lidí, většinou Kubánců, ale také mnoho dalších včetně 11 Guayanců a 5 Severokorejců, zahynulých v roce 1976 při výbuchu bomb za letu č. 455 letadla společnosti Cubana de Aviación, a Itala, Fabia de Celmo, zabitého bombou v hotelu v roce 1997. Další tisíce lidí bylo teroristy těžce zraněno.
René a jeho bratři - Gerardo Hernández, Fernando González, Antonio Guerrero a Ramón Labaňino - mohou být pyšní, že přišli do Spojených států neozbrojeni a riskujíce své životy, aby proti této metle bojovali infiltrováním skupin pravice se základnami v Miami, které byly zodpovědné za tento terorismus, a odhalovali komploty, které se připravovaly. Vláda Spojených států pomáhala organizovat, financovat a řídit akce těchto teroristických skupin od samého začátku a obhajovala je před následky jejich činnosti. Vláda pokračovala v této spolupráci a ochraně tím, že zavřela Reného a další a pokračuje v této ochraně nespravedlivým trestem pro Reného a jeho bratry.
Stejná vláda dodnes odmítá oprávněnost žádosti Venezuely o vydání nejznámějšího ze všech teroristů, Luise Posady Carrelise, zodpovědného nejen za výbuch v letadle, který v roce 1976 stál životy 73 lidí, nýbrž také za mučení mnoha Venezuelců, když byl pracovníkem tajné policie této země.
Jestliže chce vláda Spojených států i nadále prohlašovat, že je zavázána bojovat proti terorismu, může podpořit tyto proklamace nějakými velmi jednoduchými akcemi: umožnit návrat Reného Gonzáleze ihned na Kubu, vydat Luise Posadu Carrelese do Venezuely a uvěznit ostatní známé teroristy z Miami. Dokud nebudou realizovány tyto akce, všechna prohlášení "o boji proti terorismu" vlády Spojených států budou znít falešně.
Pramen: Granma Internaciona, 7. 10. 2011