Společnost česko - kubánského přátelství Karviná

Dean Reed, zpěvák, herec a komunista

"Jsem jako každý člověk. K mému životu patří samozřejmě i láska a romantika. Jsem si jist, že v dnešních podmínkách je také politika částí naší existence. Jenže, kdo zapomíná na takové věci, jako je láska, tomu nikdy nemůžeš věřit jeho politický názor.", řekl svého času americký zpěvák a herec Dean Reed.

Někteří si na něj možná vzpomenou, především mladším pak je jeho jméno dnes již neznámé. A přesto by bylo škoda zapomenout na člověka, jež byl nejen velkým zpěvákem, ale rovněž bojovníkem za světový mír a společenský pokrok. Kdo tedy byl Dean Reed?

Narodil se roku 1938 v Denveru ve Spojených státech. Jako dvacetiletý začal s dráhou profesionálního zpěváka a velmi záhy si jeho hity získaly přední místa v amerických hitparádách, hned vedle Franka Sinatry, Raye Charlese a Elvise Presleyho, podle kterého mu rovněž začali říkat Elvis II. V roce 1961 se jeho deska s titulem „Naše letní romance“ stala hitem v USA i Latinské Americe a tak jej jeho producentská firma, vyslala na turné do Jižní Ameriky.

Právě v Jižní Americe na něj hluboce zapůsobily sociální rozdíly, se kterými se zde střetl. Na jedné straně chudoba, bída, většiny obyvatelstva a na straně druhé několik boháčů, kteří žijí z dřiny ostatních. Tyto průvodní jevy kapitalismu zde viděl v daleko vyhrocenější podobě, než doma v USA. Důležité ale bylo, že jej nenechaly netečným. Naopak. Uvědomil si, že stávající stav je neudržitelný a musí dojít ke změně. A především v něm vzniklo pevné přesvědčení, že pro tuto změnu je třeba rovněž cosi vykonat. Postupně se tak vzdal kariéry americké hvězdy a jezdil po koncertech v Argentině, Chile, kde posléze přispěl k vítězství Salvadora Allendeho.

V roce 1965 pak jako člen Světové rady míru přijíždí do Sovětského svazu a o rok později se vrací na koncertní turné. V roce 1979 v Santiagu před americkým velvyslanectvím veřejně myje americkou vlajku mýdlem. Dean tímto činem chtěl symbolicky vyjádřit její potřísněnost prolévanou krví vietnamského národa, obyvatel USA a všech lidí, kteří trpí pod imperialistickou diktaturou.

V té době se již definitivně se svou manželkou přestěhoval do Itálie. Stále častěji se veřejně zapojoval do protiválečných a protikapitalistických akcí. V době kubánské krize kritizoval Kennedyho i Chruščova, za jejich pohrávání si s osudem světa, ve kterém oba drželi prsty na jaderné spoušti. Odsoudil rovněž vstup sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Jeho názory byly vždy jasné a snadno pochopitelné. Během svého italského pobytu natočil rovněž osm filmů.

Další poměrně zásadní změna v Reedově životě přišla v roce 1972, kdy se rozhodl trvale usídlit v tehdejší NDR. Zde žil až do své smrti. V noci ze čtvrtka na pátek, dne 13. června 1986, utonul Dean Reed v jednom z četných jezer nedaleko Berlína. Nehoda, vražda nebo sebevražda? O tom dodnes panují jen dohady.

Dean Reed nebyl jenom výrazný mnohostranný zpěvák, skladatel, textař,

herec, režisér a spisovatel, ale byl i vzorem pro mládež. Jeho protesty proti bezpráví, válkám a vykořisťování byly pobídkou a závazkem pro všechny mírumilovné mladé lidi celého světa.

Pokusila jsem se tu představit alespoň ve zkratce člověka, který by neměl být zapomenut budoucími generacemi, neboť jeho osoba je příkladem pevného charakteru, poctivé práce směřující k nastolení vyššího společenského systému, protiválečného úsilí.

Ačkoliv se nám současní vykladači historie a věrozvěsti kapitalismu snaží nalhat, že snahy o sociálně spravedlivější cestu jsou nesmyslné, my jsme pevně přesvědčení, stejně jako byl Dean Reed, že přijde den, kdy již nebude na světě vykořisťovatelů a vykořisťovaných, kdy člověk člověku nebude vlkem.

 Převzato z  Nový směr – Milan Tůma